Začátek adventu je přímo stvořený k předvánočnímu pečení. Z prvního perníku můžete vyrobit Mikuláše pro děti, zatímco tomu druhému dáte čas do Vánoc se řádně rozležet.
Osobně nejsem žádný dlouholetý perníkový šílenec. Kouzlu perníčků jsem podlehla asi tak před dvěma lety. Kvůli dcerce a to poté, co jsem vyzkoušela recept na ihned měkké perníčky z Vánoční kuchařky Jany Florentýny. Od té chvíle peču na Vánoce perníčky společně s dcerkou a obvykle do Štědrého dne ani nevydrží. Vždyť jsou taky od toho, aby se hned jedly, ne?
Recept na perníčky
jsem na blogu už jednou zmiňovala, ale dnes jej ještě zopakuji. Mám k tomu hned dva důvody: tentokrát došlo na zásadnější změnu poměru surovin a na drcení VLASTNÍHO PERNÍKOVÉHO KOŘENÍ. Chci to s vámi probrat také proto, že jsem k tomu vyzkoušenému receptu úplně poprvé v životě přibrala recept na perníčky, co se musí nechat rozležet.
Zatracená práce s tvrdým výsledkem
Tradiční recept jsem našla v Klasické české kuchařce Marie Janků-Sandtnerové. Medový a popisně jednoduchý. Stoprocentní žitná klasika však nebyla bez problémů. Přehnala jsem to s nepozorností při rozpouštění cukru, takže se z něj během požadovaného chladnutí stal poněkud tužší karamel a ten jde zapracovat do těsta jen těžko. Cukrovou směs jsem musela znovu lehce zahřát, abych ji vůbec mohla do těsta zamíchat. Taky se to nakonec neobešlo bez tuku, který ale v původním receptu nebyl.
A výsledek? Perníčky pěkné a tvrdé jako brok. ZMĚKNOU do Vánoc? Jasněže jo, kdyžtak pomůže rozkrojené jablko uložené do krabice k perníčkům. Nepotrpím si ani na cukrové zdobení. Perníčky zdobím hned po vykrojení, letos pomocí vršku od fixky a za použití zbytků těsta.
Z jedné dávky
těch perníčků, co jistě změknou vyšel dvakrát čert s Mikulášem a k tomu další plech perníčků. Těch hned měkkých napečete dva až tři plechy, podle zvolené velikosti formiček. Perníčky, co mají teprve změknout, vyskočily méně oproti těm, co se hned dají jíst. Ty hned jedlé zase není radno dlouho skladovat. Asi tak za týden totiž začnou pěkně tvrdnout. Proč? Čert aby se v tom vyznal
Perníčky, co jsou hned měkké
Suroviny:
- 400 g hladké mouky (já použila hladkou celozrnnou špaldovou)
- 50 g moučkového cukru (oproti originálu cukru ubírám)
- 130 g tekutého medu (oproti originálu přidávám)
- 50 g měkkého másla
- 2 vejce
- 1 lžička jedlé sody
- 1 lžička perníkového koření (dle instrukcí níže)
- případně 1 žloutek na potření
Postup:
Smíchejte všechny suché přísady, přidejte ostatní suroviny a zpracujte měkké těsto – pomůže robot, ale jde to dobře i ručně. Hotové těsto zabalte do fólié a dejte přes noc do lednice odležet.
Troubu předehřejte na 160 stupňů Celsia a nachystejte dva plechy na pečení vyložené pečícím papírem. Případný žloutek na potírání rozmíchejte se lžící kohoutkové vody.
Těsto vyválejte na pomoučeném vále na tloušťku asi půl centimetru a vykrajujte tvary, které rovnou zdobte pomocí nějakého tvořítka a za použití zbytků těsta. Ozdobené perníčky skládejte na plech.
Pečte 8-10 minut a ihned po vytažení potřete povrch perníčku žloutkem. Když nepotřete, nebudou se perníčky tak lesknout, ale jedlé budou i tak.
Perníčky, co potřebují odležet
Suroviny:
- 300 g žitné mouky
- 100 g cukru krupice
- 100 g medu
- na špičku nože prášku do pečiva (z vinného kamene)
- kůra strouhaná z půlky citronu
- lžička perníkového koření (dle insktrukcí níže)
- 20 g másla
- 2 vejce
Postup:
Mouku promíchejte s práškem do pečiva a strouhanou citronovou kůrou.
V rendlíku pomalu rozpusťte cukr a přimíchejte do něj med. Ihned odstavte a nechejte chvíli chládnout, aby směs nebyla příliš horká.
Do mouky udělejte důlek, vyklepněte vejce, přidejte změklé máslo a cukrový rozvar. Rukama vypracujte těsto, které můžete hned na pomoučeném vále vyválet.
Vykrajujte tvary, zdobte, skládejte na plech a pečte v troubě vyhřáté na 160 stupňů Celsia opět něco kolem 8 minut.
Vychládlé uzavřete do krabice a nechte odpočívat.
