Ani jsem se nenadála a už je tu další Apetit, tentokrát bylinkový. Nezdá se vám, že to léto někam rychle uteklo? Ještěže jsem stihla jeho voňavý bylinný kus zakonzervovat do oleje, který se teď budu snažit podsunout i vám.
Na balkóně mi právě zběsile kvete měsíček i levandule a taky zrají rajčátka. Akorát lichořeřišnici se moc nechce, kvete poskrovnu a růst zastavila někde na deseti centimetrech. Asi bude něco špatně, sjíždím teď ekozahradu Jaroslava Svobody a až to u něj bedlivě nastuduji, nechám ten náš balkón totálně zarůst, a nejen balkón. Ale zpět k bylinkám.
Když jsem rozmarýnem infikovala olivový olej, vybrala jsem si jeden darovaný až z Nového Zélandu. Olej jsem kompletně celý zrozmarýnovala viz. recept v Apetitu a vrátila zpět do původní lahvičky. Když jsem jej pak ochutnala, bylo mi líto, že balení obsahuje pouhých 250 ml.
Aby vynikla především bylinková chuť je vhodné k aromatizaci používat právě oleje chuťově neutrální. To bez výhrady splňuje olej panenský řepkový, ale použijete olej olivový, nemám námitek. Jen dbejte na jeho chuťovou delikátnost, ať vám pak v důsledku chuť oleje ty bylinky nepřehluší.
Když budete chtít pro ozdobu pěchovat do oleje snítky bylinek, dejte si pozor, ať žádný kousek z oleje nevykukuje. Já to u rozmarýnu vyřešila ponořenými lístečky bez stonků. V neprůhledné lahvičce stejně stonky moc parády nenadělají a já neprůhlednou nádobu rozhodně preferuji. Olej degraduje světlem a taky teplem. Takže nezapomeňte: do temna a do chladna.
