Na jahodové téma v rychlosti a hlavně proto, že tohle je můj hlavní trhák v cooking show na Vivat Zelňák přičemž je mi jasné, že si tuhle parádu nejspíš budete chtít udělat doma.
Ve chvíli, kdy mám minimálně čtyři aktuální témata, o kterých bych se teď chtěla rozepsat a k tomu reálné akce se spoustou času v kuchyni, jsem se donutila posunout od plotny k počítači a vypsat sem rychle aspoň tento recept.
Jahodová sezóna totiž nebývá dlouhá a s přihlédnutím k mému hlemýždímu tempu co se produkce článku na blog týče, by taky mohlo na recept dojít až napřesrok 🙂 A to bych si neodpustila.
Následující recept reflektuje aktuální bezlepkový trend s ohledem na to, co si o tom bezlepkovém šílenství osobně myslím. Ve zkratce: nejsem zásadně pro, ale ani proti.
Lepek je kámoš
Když už dojde na celiakii, je bezlepková dieta nutnost. Samozřejmě pak musíte v rámci daných pravidel manévrovat. Když vám přitom dojde, že jde vlastně o políček, ono NUTNÉ ZASTAVENÍ tak moc důležité pro uvědomění sebe sama a sáhnete si přitom do hloubi duše, pak hurá, blýská se na lepší časy. A v těch vás už ani lepek nemůže ohrozit. Cesta k rovnováze je roubena mnoha odbočkami, dá se v nich ztratit a znovu najít a je to každopádně krásná jízda, když si ji dovolíte (mrkněte na tu mou).
A co na to lepek?
Lepek je BÍLKOVINA a jako taková je přirozenou součástí obilovin, které jsou zase přirozenou plodinou pro naše pásmo. Ve své přirozené podobě je pšenice, ječmen, žito či oves (mimochodem oves je přirozeně bezlepkový, jen jej kontaminuje společné zpracování s pšenicí) v jídelníčku naprosto v pořádku. Problém, jak jej vnímám já, je v obrušování a hlavně v následné extrémně přehnané konzumaci bíle mouky. Ta dohromady podpořena naší mentalní výbavou, zejména pak negativními emocemi, které si v sobě střádáme a přikrmujeme může ústit v kdejakou chorobu, dost často zvanou civilizační. Třeba celiakii.
Jak bezlepkově manévrovat
Ať už z jakýchkoliv důvodů na bezlepku trváte, pak si dobře čtěte obsah směsí, ze kterých pečete. Úplně nejlépe uděláte, když budete péct jednoduše z mouky bezlepkové plodiny, kterou si sami vyberete. Takže třeba z POHANKOVÉ mouky od Šmajstrly. Nebo z jáhlove mouky, kterou lehce vyrobíte pomletím jáhel – v mlýnku na obilí nebo v kafemlýnku (ano, jde to). Jáhly jsou velmi náchylné ke žluknutí, proto je žádoucí mít jáhelnou mouku co nejčerstvější. Nebo z rýžove mouky z pomleté ryže. Jen si to představte, pomelete si vaši milou basmati a upečete z ní tyhle cupcakes.
Osobně bych ještě dost sledovala chuť a sezónu. Pohanka zahřívá, je ideální v zimě. A jestli vám nechutná, tak ji prosímvás nejezte!
Tělo si až do krajnosti pořád ještě dokáže říct co jo a co ne, i když kolikrát už je tím vším průmyslovým palivem úplně doblblé. Kdo trochu jógujete nebo se kolem vás mihla ájurvéda, možná jste už slyšeli o TŘECH DÓŠÁCH, které krásně vystihují naše mentalní i metabolické individuality. Bezlepkové plodiny kromě rýže a quinoy (konkrétně tedy pohanka, kukuřice a jáhly) sedí jen typu Kapha s pomalým trávením a vysokou hladinou vyrovnané energie. Jste-li jiný typ a budete to s konzumací pohanky, kukuřice či jáhel a dalších zahřívacích potravin přehánět, dřív či později přijde nerovnováha a ta přináší oslabení.. a následnou nemoc.
Podrtženo sečteno, poslouchejte své tělo. Ono si řekne, jestli ten který bezlepek chutná nebo ne. Vaše chuť je důležitější, než všechna obecná výživová doporučení. Ovšem mluvím o čisté chuti, ne té otupělé. Jak to poznat? Ve správnou chvíli k tomu dojdete. Třeba zrovna teď už jen tím, že jste se dočetli až sem.
Dětem podávejte ve věku dle uvážení. Já bych se nebála podávat bez problémů od 15. měsíce věku.
Suroviny:
- 250 g měkkého tvarohu
- 30 g pohankové mouky hladké
- 50 g jemně mletých mandlí
- 1 vejce
- půl lžičky himálajské růžové soli
- jahody na rozvar
- tmavý cukr nebo javorový sirup
- čerstvá meduňka nebo máta
- případně jahodové listí
Postup:
Smíchejte mouku s mandlemi a solí. Do většího hrnce dejte vařit vodu.
V další míse promíchejte tvaroh a vejce a do směsi vmíchejte moučnou část. Můžete také nasekat trochu jahodového listí a přimíchat k těstu.
Lžícemi tvořte nočky, které vhazujte do vroucí osolené vody (nesmí úplně moc bublat, velké bubliny rozbíjí strukturu noků).
Vařte chviličku a noky vylovte děrovanou naběračkou minutku poté, co vyplavaly na povrch.
Můžete klidně postupně tvořit a vhazovat noky do vody zatímco ty předešlé už lovíte hotové.
V rendlíku si rozvařte na půlky či na čtvrtiny nakrájené jahody s trochou cukru nebo javorového sirupu do konzistence, která vám je milá. Pro začátek budete možná potřebovat jahody trošku podlít vodou. Nebo rumem 🙂 Do omáčky můžete na závěr nasekat čerstvou mátu nebo meduňku.
Noky podávejte s jahodovým rozvarem a kouskem máty či meduňky na ozdobu. Dětem samozřejmě bez rumu a u dobře sladkých jahod doporučuji zkusit i bez cukru.
